Praktická urogynekologie XVI.
Mělník 2007


Autoři: MUDr. Jan Zmrhal, CSc.
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnické oddělení NsP Mělník
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2008; 12(1): 49-55

První prosincový čtvrtek 2007 se už pošestnácté uskutečnila tradiční celostátní konference Urogynekologické společnosti ČR. 160 tuzemských a 5 zahraničních účastníků přivítal na slavnostním zahájení primář gynekologicko-porodnického oddělení NsP Mělník a předal slovo čestnému předsednictvu konference, ve kterém zasedli Mgr. Neumann, starosta Mělníka, pod jehož záštitou se konference koná, dr. Mareček, zástupce hlavního sponzora, a MUDr. Horčička, předseda Urogynekologické společnosti ČR.

Všichni shodně ocenili společenský, a především odborný význam konference, na které jsou každoročně prezentovány špičkové práce v oboru urogynekologie a která je skutečně prestižní akcí, navštěvovanou předními českými i zahraničními odborníky. Účastníci konference také shodně vyslovili uznání pořadatelům za organizaci této velkolepé akce a výboru společnosti za vysoce odbornou náplň.

Odborný program na téma „Aktuální otázky farmakoterapie, konzervativních postupů a operační léčby v urogynekologii 2007“ pak pokračoval v 6 tematických blocích.

I. Hyperaktivní měchýř − farmakoterapie

Koordinátoři: MUDr. Jan Zmrhal, CSc., prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

1. Nové pohledy na hyperaktivní měchýř

J. Feyereisl, Praha

Úvodní přednáška vedoucího katedry IPVZ byla věnována hyperaktivnímu měchýři, což je v čase „epidemie“ tohoto onemocnění téma velmi závažné. Autor uvádí definici, patofyziologii a možnosti léčby anti- a noncholinergní, zmiňuje i možnosti aplikace botulinu, metody fyzikální léčby i biofeedback. Jde o symptom s vysokou prevalencí, jehož příčina není zatím jednoznačně objasněna. Identifikace muskarinových subtypů umožňuje vývoj specificky a selektivně působících preparátů. Jejich vedlejší efekt, zejména vliv na centrální nervový systém, není zanedbatelný. V poslední době se pozornost soustřeďuje hlavně na solifenacin, darifenacin a fesoterodin. V práci jsou velice přehledně uvedeny možnosti farmakoterapie a její vedlejší nežádoucí účinky.

2. Léčba OAB parasympatolytiky

J. Mašata, Praha

Přehledná a vysoce erudovaná přednáška, prezentující rozdělení anticholinergních látek podle chemických vlastností, podle selektivity vůči jednotlivým M receptorům a podle bezpečnosti, tj. nežádoucích účinků obecných (sucho v ústech, poruchy akomodace, zažívací potíže) a účinků na centrální nervový systém. Na základě těchto kritérií jsou zhodnoceny dostupné anticholinergní preparáty. Autor zmiňuje i taktiku léčby u seniorů, při které mají přednost látky neovlivňující kognitivní funkce (trospium); stejně tak jsou preferovány preparáty s minimem vedlejších účinků (tkáňově selektivní – solifenacin, darifenacin, tolterodin).

3. Pilotní studie kombinace anticholinergik s alfablokátory v terapii OAB

J. Krhut, M. Gärtner, Ostrava

Autoři uvádějí teoretické možnosti účinků alfaadrenergních receptorů na měchýř v různých složkách. Dále pak prezentují výsledky ve studii 26 pacientek léčených jednak propiverinem, jednak kombinací propiverinu a tamsulosinu pro symptomy hyperaktivního měchýře. Jsou hodnoceny frekvence a urgence, změny mikčního objemu, uroflowmetrické parametry a kvalita života. Závěrem této pilotní studie je konstatování, že alfablokátory své místo v léčbě mají a že slibné výsledky naznačují nutnost větších, placebem kontrolovaných studií.

4. Fesoterodin − novinka v léčbě OAB

K. Švabík, Praha

Ve sdělení je prezentováno nové anticholinergikum s variabilním dávkováním 4 a 8 mg denní dávky, příbuzné tolterodinu. Výhodou je velmi rychlá konverze na aktivní metabolity a resorpce ze zažívacího traktu. Další výhodou je menší lipofilita a průnik do CNS, prokázaná na animálních studiích. Autor uvádí výsledky mezinárodních studií v dávkování 4 a 8 mg; účinnější je denní dávka 8 mg, při které je avšak poměrné vysoká frekvence nežádoucích účinků, zejména suchosti v ústech. Za výhody nového preparátu lze tedy považovat odlišnou farmakokinetiku, 2 varianty dávkování a vyšší účinnost ve srovnání s tolterodinem.

5. Korelace mezi urodynamikou, ultrazvukem a histologií u pacientek s OAB

M. Krčmář, M. Halaška, O. Šottner, R. Vrtal, F. Záťura, L. Krofta, Praha-Olomouc

Zajímavá studie několika pracovišť se souborem 13 pacientek, u nichž byly hledány souvislosti mezi ultrazvukovým nálezem (měřením tloušťky stěny měchýře), standardní plnicí cystometrií do 300 ml a biopsií měchýře z 5 standardně dodržovaných lokalit (vertex, zadní stěna, báze). Ve všech bioptických vzorcích byly popsány zánětlivé změny – fokální chronický zánět, perineurální lymfocytární infiltrace a fokální hypertrofie hladké svaloviny. Autoři upozorňují na možný zánětlivý původ OAB.

6. Farmakoekonomika OAB − nákladová efektivita oxybutininu a solifenacinu v České republice

V. Černá, J. Skoupá, Praha

Zajímavá a dobře dokladovaná studie z oblasti farmakoekonomiky porovnává nákladovou efektivitu dvou různých anticholinergik – oxybutininu IR a solifenacinu 5 mg. Vše je hodnoceno na úrovni úhrad v roce 2007. Solifenacin se vyznačuje prokazatelně vyšším indexem efektivity. Přes rozdílné pořizovací náklady (3krát vyšší u solifenacinu) je CE poměr, tedy náklady na úspěšně léčeného pacienta, srovnatelný. Jestliže se pak srovná celková nákladová efektivita, tedy i náklady na komorbidity (deprese apod.) a pomůcky, je výsledek příznivější pro solifenacin. Nižší cena denní dávky tedy neznamená vždy úsporu celkových nákladů.

7. Hormonální terapie. Léčí inkontinenci nebo ji způsobuje?

I. Huvar, M. Novotná, Brno

Autoři předkládají metaanalýzu desítek světových studií o efektivitě hormonální léčby. Výsledky jsou rozpačité a naznačují spíše zvýšené riziko ve vztahu k hormonální léčbě. Podle některých studií může estrogenní terapie snižovat koncentraci kolagenu v periuretrálních tkáních a snižovat i počet těchto vláken v uretře a v měchýři. Otázka tedy zůstává nadále otevřená a stále probíhá diskuse, jaký efekt vlastně hormonální terapie vzhledem k inkontinenci přináší.

II. DIAGNOSTIKA − VARIA

Koordinátoři: MUDr. Lukáš Horčička, MUDr. Ivan Huvar, CSc.

8. Integrovaný urodynamický protokol s využitím air charget katétrů

F. Záťura, Olomouc

Cílem prezentované práce je zrychlení a zjednodušení urodynamického vyšetření a jeho zpřesnění. To umožňují TDCO katétry fungující na principu přenosu tlaku plynem v uzavřeném systému s kapilárou; odpadá nulování systému a příprava k vlastnímu vyšetření je podstatně jednodušší. Autoři předkládají návrh komplexního měřicího protokolu, ve kterém je uvedena i návaznost jednotlivých vyšetření v pořadí cystometrie,VLPP, profilometre a ultrasonografie.

V diskusi se pak konstatuje, že obdobné kroky racionalizující diagnostiku se osvědčily i na jiných, zejména gynekologických, pracovištích.

9. Význam polohy pacientky při ultrazvukovém vyšetření malé pánve a dolních cest močových v nejasných případech

P. Lochman, V. Havelková, Praha

Na základě vlastní zkušenosti s ultrazvukovým vyšetřením docházejí autoři k závěru, že vyšetření pacientky s poruchou kontinence ve vzpřímené poloze může být velmi přínosné pro přesné stanovení morfologické změny, a tedy i pro adekvátní chirurgickou korekci poruchy. Práce je doložena vlastními ultrazvukovými nálezy a uvedena přehledem literatury k ultrazvukové diagnostice na dolních cestách močových.

10. Infekce močových cest v graviditě: stále aktuální problém

J. Záhumenský, B. Zmrhalová, J. Zmrhal, S. Martan, Praha, Mělník

Přehledná a prakticky použitelná práce týkající se problému všech porodnických pracovišť, který je v poslední době poněkud v pozadí. Autoři připomínají patofyziologické změny uropoetického traktu v graviditě, problematiku asymptomatické bakteriurie a předkládají návrh terapie, opírající se o výsledky mikrobiologických vyšetření ve FN Bulovka. Jako hlavní agens jsou uváděny E. coli (73 %) s dobrou citlivostí na ampicilin, cefuroxim, furantoin a gentamycin. Tyto nálezy uroinfekcí mají souvislost s  předčasnou porodní činností. U komplikovaných případů – jak uvádějí autoři – jsou opatření jako stent či nefrostomie u obstrukce zcela výjimečná.

11. Změny extracelulární matrix sakrouterinních vazů žen trpících prolapsem pánevních orgánů

O. Šottner, M. Halaška, M. Krčmář, D. Kolařík, J. Záhumenský, K. Hurt, B. Gabriel, Praha, Freiburg (Německo).

Práce je uvedena literární rešerší o problematice biochemických změn závěsného aparátu. Vlastním projektem autorů několika pracovišť je popis změn proteinů v sakrouterinních vazech. Sledují výskyt kolagenů různých tříd, elastinu, mamininu, fibronektinu a dalších bílkovin. Práce je doložena i histochemickými preparáty.

12. Informace z oblasti postgraduálního vzdělávání v urogynekologii a informace z akreditační komise MZdČR

J. Feiereisl, L. Horčička, M. Halaška, A. Martan, J. Zmrhal, L. Krofta, Praha, Mělník

Sdělení je výsledkem mnohaleté snahy výboru Urogynekologické společnosti a katedry IPVZ o uznání urogynekologie jako samostatného oboru. Snaha o vytvoření odpovídajících podmínek pro jeho uznání a o stanovení pravidel dalšího vzdělávání vedla k tomu, že dnes je oficiálně schválen studijní program pro obor urogynekologie pro IPVZ; obor je zařazen k atestacím od příštího roku a je schválen seznam zkušebních komisařů na MZd ČR. Veškeré tyto informace jsou také na webových stránkách společnosti. Sdělení obsahuje rovněž informaci o možnosti požádat v oznámeném termínu o uznání způsobilosti podle stanovených kritérií. O této možnosti informoval i předseda společnosti.

III. POROD A PÁNEVNÍ DNO

Koordinátoři: doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., MUDr. Pavel Krahulec, CSc.

13. Trauma pánevního dna v souvislosti s vaginálně vedeným porodem

J. Feyereisl, L. Krofta, M. Otčenášek, E. Kašíková, Praha

Vysoce erudovaná metaanalýza problému avulzních traumat pánevního dna a následné inkontinence či prolapsu pánevních orgánů je dokumentována desítkami prací, které se v zásadě shodují v tom, že nejméně následků pro tyto struktury má elektivní císařský řez u primipar. Autoři uzavírají, že více než 54 % žen trpí následky prvého vaginálního porodu. Rizikovým faktorem je obezita a protrahovaná II. doba porodní. Elektivní císařský řez u primipary má nejméně symptomů porušené statiky pánevního dna. Přirozená porodní cesta je vaginální, máme však možnost poranění minimalizovat a předcházet poškození pánevního dna. K tomu je nutno získat dostatek poznatků a správně vytipovat skupiny žen s vysokým rizikem.

14. Jak působí opakovaný porod na dolní urogenitální trakt?

J. Mašata, A. Martan, K. Švábík, M. Pavlíková, P. Drahorádová, Praha

Autoři prezentovali studii zahrnující 108 kontinentních a 211 inkontinentních žen, u kterých byla standardním postupem sledována mobilita uretry, síla stěn měchýře a vezikalizace. Dle závěrů práce opakovaný porod neprohlubuje anatomickou poruchu způsobenou prvním porodem. Inkontinentní ženy mají odlišné klidové uložení uretry, pohyb uretry se liší ve směru vektoru. Inkontinentní ženy mají také větší vezikalizaci v klidu i při stresových manévrech.

15. Některé funkční změny pánevního dna v souvislosti s porodem

P. Dorňáková, J. Zmrhal, E. Ščamborová, Mělník

Autoři sledovali celkem 35 žen, převážně primipar po vaginálních porodech, u nichž nedošlo k rozvoji poruch kontinence. Prováděli klasickou urodynamiku, elektromyografii pánevního dna a perineometrii u těhotných v posledním trimestru a po šestinedělí. Prokázali signifikantní pokles funkční délky uretry, snížení poměru tlakového přenosu a naopak výrazný nárůst EMG aktivity pánevního dna po porodu (p < 0,02), kde jsou tlakové hodnoty při měření kontraktility pánevního dna naopak sníženy. Zdá se, že regenerace nervosvalového přenosu je poměrně časná, zatímco anatomické změny, jež je nutno objektivizovat zobrazovacími metodami, jsou trvalejšího rázu.

16. Řešení poranění análního sfinkteru

J. Štěpán ml., B. Bednářová, V. Kališ, Plzeň

Práce je zaměřena na závažná poranění análního sfinkteru. Jejich řešení autoři analyzují jednak v literárním přehledu, jednak ve vlastním materiálu. Zdůrazňují výhody metody overlap a kvalitní rekonstrukce perineálních struktur. Během pěti let řešili celkem 125 případů pacientek s poranění análního sfinkteru. U většiny pacientek s adekvátně klasifikovaným poraněním použili metodu overlap s dobrými výsledky a tento postup doporučují. Pro rekonstrukci je nutná znalost anatomie a vhodné šicí materiály.

17. Porod per forcipem - morbidita pánevního dna v ultrazvukovém obraze

E. Kašíková, L. Krofta, M. Otčenášek, J. Feyereisl, Praha

Autoři sledují změny v 3D/4D UZ obraze u 76 primipar po klešťovém porodu. Provádějí měření urogenitálního hiátu, úhlů levátoru a úhlů gama. Je provedena detailní analýza dat, ze které autoři vyvozují následující závěry: avulzní poranění bylo diagnostikováno u 63,6 % žen po vaginálním porodu. Tato avulze má vliv na šíři a tvar hiátu.

18. Úhel epiziotomie před porodem a po porodu

J. Karbanová, V. Kališ, L. Lobovský, M. Králíčková, M. Horák, J. Štěpán ml, Plzeň

Cílem studie je sledování úhlu epiziotomie mezi provedením epiziotomie a její suturou. Jsou sledovány četné parametry od genitálního hiátu až po porodnické parametry (věk, BMI, dystonie atd). Úhel epiziotomie se v době mezi nástřihem a vlastní suturou signifikantně mění, a to až o 20 ° směrem ke střední čáře. Autoři usuzují, že referenční úhel mediolaterální epiziotomie 40 ° je příliš malý a riziko ruptury análního sfinkteru je vysoké.

19. Materiál a technika sutury svalů hráze při epiziotomii v Evropě

V. Kališ, J. Štěpán ml., Z. Novotný, P. Chaloupka, M. Králíčková, Z. Rokyta, Plzeň

Autoři usilují o analýzu současné situace v Evropě v souvislosti s používanými materiály a technikami a v dalších souvislostech. Dotázali se celkem 122 nemocnic ze 34 zemí. Bylo získáno mnoho dat, z nichž lze usoudit jen tolik, že nejčastěji užívaným materiálem pro epiziotomii je Vicryl Rapid, důležitá je velikost poranění a technika ošetření. Výhodou je kontinuální neprovlékaný steh, velikosti 2–0. Studie ukazuje nejednoznačnost techniky a postupů v rámci celé Evropy.

IV. GYMNASTIKA PÁNEVNÍHO DNA, INFRAVEZIKÁLNÍ OBSTRUKCE

Koordinátoři: MUDr. Lukáš Horčička, MUDr. Oldřich Šottner

20. Efektivita cvičení svalů pánevního dna dle informační brožury

R. Holaňová, I. Muroňová, J. Krhut, Ostrava

Pracoviště se znalostmi v oblasti rehabilitace pánevního dna referuje o zkušenostech cvičení na základě synkinetického předpokladu, že se aktivací svalových skupin v blízkosti pánevního dna vytváří automatická aktivita pánevního dna. Synkinéza s dalšími, i poměrně vzdálenými svalovými skupinami, je značně složitá. Překážkou jsou poruchy statiky a dynamiky pánve, blokády žeber a další vlivy. Autoři uvádějí příznivé výsledky ve skupině 41 žen se smíšenou a stresovou inkontinencí. Cvičení podle brožurky považují autoři za vhodné pouze u lehčích forem inkontinence, u těžších forem je nutná účast zkušeného pracovníka v oblasti rehabilitace.

21. Stenóza uretry dospělých žen − pověra či problém k řešení

J. Zmrhal, I. Kawaciuk, P. Dorňáková, S. Martan, E. Ščamborová, P. Valha, Mělník, Praha

Autoři připomínají opomíjenou problematiku infravezikální obstrukce u žen, kterou nalézají u svých pacientek s prevalencí kolem 8 %. Ve svém sdělení uvádějí příčiny a možnosti léčby uretrální stenózy. Na základě vlastního materiálu popisují autoři zkušenosti s řešením stenózy pod 20 Charr u 113 žen jednak dilatací, jednak uretrotomií dle Otise. Po uretrotomii byl zjištěn signifikantní nárůst hodnot maximálního flow, signifikantní pokles výskytu detruzor sfinkterické dyssynergie byl konstatován po obou typech výkonů. Po uretrotomii signifikantně poklesly symptomy OAB a snížilo se postmikční reziduum. U obou typů výkonů udávaly pacientky v 2/3 případů zlepšení, ale po dilataci uretry docházelo až 8krát častěji k recidivě, zejména u pozánětlivých stenóz. Z těchto důvodů je uretrotomie považována za osvědčenou metodu léčby, zatímco dilatace je pouze metoda vedoucí ke zmírnění obtíží.

22. Endoresekce hrdla močového měchýře v terapii subvezikální obstrukce u žen

J. Krhut, J. Kopecký, M. Gärtner, Ostrava

Další příspěvek k opomíjené problematice infravezikální obstrukce má za cíl vyhodnotit léčbu dysfunkcí na podkladě proximální infravezikální obstrukce endoresekcí hrdla v souboru 11 žen. Po výkonu došlo k poklesu frekvence mikcí, k nárůstu mikčního objemu, ke snížení rezidua a nárůstu maximálního flow; kontrola byla provedena 3 měsíce po výkonu. Je zdůrazněn význam kalibrace uretry, k níž je třeba určité klinické zkušenosti vyšetřujícího. Efektivita metod řešících obstrukci ukazuje na její větší klinický význam, než se obecně u žen uvádí.

V. OPERAČNÍ LÉČBA I.

Koordinátoři: MUDr. Jan Zmrhal, CSc., doc. MUDr. Jaromír Mašata, CSc.

23. TVT-S systém − léčebné výsledky této operační metody stresové inkontinence

A. Martan, J. Mašata, K. Švabík, R. El-Haddad, T. Koleška, Praha

Cílem sdělení je vyhodnotit efekt a komplikace nové operační metody. Je hodnoceno celkem 85 pacientek ve vztahu k learning curve (30) a k rutinní fázi (55). U 46 pacientek aplikace v pozici hammock, u 39 v pozici U.

Perioperační komplikace nebyly zaznamenány žádné. Z pooperačních komplikací je nečastější přetrvávající únik moči, který je způsoben nedostatečným dotažením páky, anebo jejím povytažením při vyjímání zavaděče. V 6 % došlo k erozi poševní stěny, dané ostrým okrajem pásky. U několika pacientek se objevila urgence. Z dosavadních zkušeností uvádějí autoři jako výhodu malé množství cizorodého materiálu, bezpečnost operační metody a málo závažných komplikací. Nevýhodou je dlouhá učební fáze a problematický je moment uvolnění zavaděče. Autoři připomínají vlastní poznatek, že páska je méně elastická, není tension free a musí být při aplikaci dostatečně dotažena.

24. TVT-S − Follow up ÚPMD Praha

L. Krofta, J. Feyereisl, M. Otčenášek, E. Kašíková, Praha

Ve sdělení jsou uvedeny výsledky metody TVT-S u 65 operovaných v roce 2007.

Převažovaly ženy středního věku, 33 % mělo v anamnéze hysterektomii a 6 % vaginální plastiky. Operovalo se převážně v lokální anestezii a páska byla aplikována v pozici hammock.

Autoři nezaznamenali závažnější peroperační komplikace, u 6 % pacientek došlo k recidivě inkontinence, u 7,5 % k urgenci de novo, u 3 pacientek k protruzi pásky. Celkem 22,2 % pacientek hodnotí za 6 měsíců po operaci svůj stav jako špatný. K diskusi je délka učební fáze, adekvátní indikace s přihlédnutím k dalším okolnostem a volba mezi U a H umístěním.

Stejně jako v předchozím sdělení jsou výsledky zatím poněkud problematické.

25. Porovnání metod TVT, TOT, TVT-O a TVT-S

M. Halaška, M. Krčmář, O. Šottner, D. Kolařík, P. Holý, Praha

V úvodu práce autoři vypočítávají výhody a nevýhody jednotlivých operačních postupů. K výhodám patří například nejdelší folow up u TVT a ergonomicky nejdokonalejší nástroj u TVT-O, nevýhodou jsou možnost poranění velkých cév u TVT, možné infekční komplikace a u TVT-S obtížnější zavádění a nižší podíl úspěšnosti.

Byl analyzován soubor 50 pacientek z hlediska kvalitativních i kvantitativních parametrů, z nichž žádný nebyl statisticky významný, pouze u pásky TOT byly častější protruze. Ve spolupráci s ČVUT byl pak proveden experiment hodnotící fixaci dodaných pásek v náhradním materiálu − stanovením maximální síly nutné pro vytažení implantátu. Z tohoto pohledu je nejlépe fixována TVT-O.

26. Incontinence operations in female patients

R. Voigt, A. Martan, M. Halaška, J. Mašata, W. Michels, J. Zmrhal, Apolda, Praha, Jena, Mělník

Práce shrnuje veškeré dnešní operační metody inkontinence a prolapsu, které využívají implantátů. Operační postupy jsou dokumentovány názornými skicami. Pro doplnění jsou u antiinkontinenčních výkonů uvedeny změny urodynamických parametrů a některé údaje klinické.

27. Gallowayov syndróm – menej častá komplikácia kolpopexie secundum Burch

B. Kopčan, T. Matuška, J. Smolárik, J. Lintner, Trenčín, Nové Zámky

Méně častou komplikaci operace dle Burche demonstrují autoři v dokumentované kazuistice. Klinika obtíží je obecně známa. U pacientky byla provedena abdominální hysterektomie a kolposuspenze. První komplikací byl febrilní stav a hematom vaginálního pahýlu, později se objevily mikční obtíže, pro které byla posléze provedena uretrolýza. Na základě kliniky a dalších vyšetření pak kvůli bolestivosti nad pravým Cooperovým vazem došlo na operační revizi, uretrolýzu a byl vložen cípek podkožní tukové tkáně. Dále již nekomplikovaný průběh. Na závěr citují autoři práce Gallowaye, který uvádí vysoký počet komplikací včetně tzv. post-colposuspension syndrome, kde došlo k úlevě po uvolnění stehu na postižené straně.

28. Je efekt TVT a TVT-O na dolní genitální trakt identický?

J. Mašata, A. Martan, K. Švábík, M. Pavlíková, P. Drahorádová, Praha

Autoři hodnotí ultrazvukovou metodou pooperační změny v souboru 154 žen operovaných pro stresovou inkontinenci. Podle celé řady parametrů vyslovují autoři následující závěry: Změny mobility uretry jsou u obou typů výkonů identické, efekt operace není ovlivněn typem předoperační mobility uretry, u TVT se liší uložení pásky vzhledem k dolnímu segmentu uretry v klidu a při Valsalvově manévru.

TVT-O výrazněji ovlivňuje proximální uretru. Rozdílným pohybem pásky lze vysvětlit častější poruchy evakuace měchýře po TVT. TVT-O má větší efekt u žen s ISD a malou mobilitou uretry.

29. Hemoragická komplikace TVT-S – hammock

K. Švabík, J. Mašata, A. Martan, Praha

Jedná se o popis případu 56leté pacientky po císařském řezu a po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v anamnéze. Za 3 hod. po operaci TVT-S bolesti a anemizace, vyžadující operační revizi. Při tom bylo zjištěno krvácení ze svalu (mm. obtoratorius), nikoliv z poraněných velkých cév. Kazuistika je dokumentována literární rešerší, sonografickými nálezy a autentickými fotografiemi.

30. Možnosti použitia sieťok v jednodňovej chirurgii

J. Galád, Sliač

Z vlastního materiálu uvádí autor 29 operovaných žen, operovaných 26krát mesh-technikou dle Pigne, 1krát byl použit modifikovaný prolift a 2krát posteriorní síťka, 7krát připojena TOT páska. Katetrizace po dobu 4–18 hod., pobyt na lůžku do 24 hod. Nebyly zaznamenány peroperační komplikace, ale v pooperačních komplikacích je zánět, 2krát hematom s nutností evakuace a v pozdních komplikacích 2krát protruze a 1krát nedostatečná korekce.

VI. OPERAČNÍ LÉČBA II.

Koordinátoři: prof. MUDr. Michal Halaška, DrSc., MUDr. Jan Zmrhal, CSc.

31. První zkušenosti s porcinním biokompatibilním graftem (SIS) v léčbě poruch držení pánevních orgánů

D. Kolařík, M. Halaška, M. Krčmář, O. Šottner, Praha

V úvodu autoři hodnotí nejčastější příčiny sestupu pánevních orgánů a možnosti a nevýhody různých operačních technik. Bylo operováno celkem 18 pacientek s užitím 4vrstevné SIS 7 x 4 a 10 x 7 cm. Autoři oceňují příjemnou manipulaci s materiálem, žádné závažnější komplikace a zatím dobrý krátkodobý efekt. V operačních technikách zatím obecně dominuje využívání neresorbovatelných implantátů; prezentovaná technika „nemodelačních“ výkonů otvírá nové možnosti korekce prolapsu.

32. První zkušenosti s aplikací implantátů PVDF

M. Gärtner, J. Hlavačka, J. Krhut, Ostrava

Polyvinylidene fluorid je syntetický monofilamentní pletený makroporézní implantát, tvarově stabilní, biokompatibilní s malou tkáňovou reakcí. Autoři sdělují zkušenosti s aplikací 1krát jako TVT, 35krát jako TOT a 1krát jako přední mesh-rekonstrukce. Z komplikací, poměrně dosti častých, uvádějí 4krát cystitidu, 3krát retenci moči, 1 reoperaci a 1krát perforaci měchýře. Materiál se dobře zpracovává, avšak chybí foliový potah a vhodné zavaděče.

33. Minimalizace implantátu při léčbě prolapsu pánevních orgánů

I. Huvar, M. Novák, Brno

Autoři podávají přehled dostupných firemních setů s prefabrikovanými síťkami. Nevýhodou je většinou jediná velikost a příliš mnoho materiálu. Zmiňují známé riziko protruze. S výhodou jsou využívány implantáty Gynemesh Soft a Seramesh PA. V dalším autoři demonstrují operaci – korekci prolapsu poševního pahýlu. Uvádějí i hlediska ekonomická. Individualizované síťky zachovávají princip metody, mají žádoucí efekt s menším množstvím materiálu a jsou výrazně levnější.

34. Mezinárodní výukové centrum PROLIFT – výuka na kadaverech

M. Otčenášek, Praha

Sdělení informuje o existenci mezinárodního školicího centra v ÚPMD Praha od r. 2007. Je zaměřeno na TVT-S a prolift, náplní je 2denní školicí modul (Praha, Paříž, Nice). Na schématech a kadaveru jsou demonstrovány nacvičované metody.

35. Modifikace operace TVT-S

Z. Adamík, M. Mlčoch M, Zlín

Autoři provedli v r. 2007 celkem 123 operací TVT-S standardní metodou a k tomu demonstrují výsledky u 15 žen operovaných dle vlastní modifikace. Vlastní modifikace vychází z porovnání rozměrů zavaděče TVT-O a TVT-S, co se týče délky. Po obvyklé preparaci periuretria k stydkým kostem aplikují TVT-S modul pomocí vodiče TVT-O. S tímto kombinovaným, ale zřejmě vtipným postupem dosahují plné kontinence u 12 pacientek (80 % operovaných), žádné komplikace nezaznamenali.

36. Efektivita implantace monoprostetické síťky z kombinovaného transobturatorního a prepubického přístupu u prolapsu předního kompartmentu a současné stresové inkontinence

P. Bartoš, P. Palpa, M. Trhlík, V. Miller, M. Paladini, O. Contreras-Ortiz, B. Adile, A. Cianci, Nový Jičín

Smyslem studie je komplexní rekonstrukce předního kompartmentu, tj. současné cystokély a stresové inkontinence zpevněním puboutretrálních ligament a vezikovaginální facie. Jde o multicentrickou studii, využívající monoprostetický polypropylen Amid typ 1, makroporézní, monofilamentní. Operační postup je demonstrován ve videoklipu. Ve výsledcích uvádějí autoři 99% úspěšnost v řešení prolapsu a 80% efekt řešení inkontinence. V 6 % byla zaznamenána protruze materiálu. Zlepšení kvality života bylo ověřeno standardizovanými dotazníky. Zdůrazňují výhodu současné korekce prolapsu a inkontinence, což zkušenosti jiných popírají.

37. Principy volné tenze v laparoskopické chirurgii prolapsu − komplikace a řešení

D. Struppl, Z. Zelenka, Praha

Autoři zdůrazňují princip volné tenze, obecně platný u závěsných mesh-výkonů, tuto tezi opírají o operační řešení komplikované kazuistiky, které pak demonstrují ve videoklipu. U pacientky byla nejprve provedena komplexní mesh-rekonstrukce, dokonce s aplikací pásky TVT-O, pacientka však musela být pro obtíže během 2 let reoperována. Smyslem laparoskopické reoperace bylo zhodnocení nálezu, exstirpace mesh sakrokolpexe, závěrečná peritonealizace. Pooperační průběh a další stav pacientky byly již bezproblémové.

Demonstrace poměrně odvážné reoperace sklidila obecné uznání auditoria.

38. Zkušenosti s miniinvazivní léčbou stresové inkontinence pomocí přípravku URODEX

L. Zámečník, L. Krofta, T. Hanuš, Praha

Známá technika submukózní aplikace viskózního gelu je popsána u 24 pacientek sledovaných 2−28 měsíců po operaci. Jde o metodu minimálně invazivní, s poměrně dobrými výsledky, s minimální learnig curve. V některých případech může nahradit osvědčené tahuprosté pásky.


Zpráva ze zasedání výboru urogynekologické společnosti

V průběhu konference se uskutečnilo výroční zasedání výboru Urogynekologické společnosti ČR. Na programu jednání byly některé členské záležitosti, příprava atestací z oboru urogynekologie a otázky ekonomické. MUDr. J. Blovský požádal o uvolnění z funkce člena revizní komise. Výbor mu poděkoval za dlouholetou práci v orgánech společnosti a jeho žádosti vyhověl. Dalším v pořadí ve volbách v roce 2006 byl MUDr. Ladislav Krofta, CSc., který se takto stává novým členem revizní komise a funkci přijal.

V odpoledním jednání konference v několika vstupech informoval předseda o činnosti výboru, bylo vyjasněno placení příspěvků a formou dotazníku se členové vyjadřovali k formám členství v Evropské urogynekologické společnosti.

Na závěr konference byly vyhlášeny ceny společnosti. Cena pro autory do 35 let věku byla udělena MUDr. M. Otčenáškovi, CSc., za práci „Magnetic resonance imaging-based three-dimensional reconstruction and comparison with a model of a healthy nulliparous woman“, která vyšla v časopise Ultrasound Obstet Gynecol 2007. Cena společnosti bez omezení věku autorů byla nakonec rozdělena mezi autory 2. Stali se jimi prof. MUDr. A. Martan, DrSc., prací „Weak VLPP and MUCP correlation and their relationship with objective and subjective measures of severity of urinary incontinence“ v časopise Int Urogynec Journal 2007, a prim. MUDr. Jan Krhut, Ph.D., za monografii „Hyperaktivní močový měchýř“ (Jesenius, 2007).

Třetí cenou, která je každoročně udělována, je cena za nejzajímavější práci konference na základě hlasování účastníků. Svorně se o ni tentokrát rozdělili autoři P. Dorňáková, J. Zmrhal a E. Ščamborová (Mělník) za přednášku č. 15 a D. Struppl a Z. Zelenka (Praha) za přednášku č. 37. Sponzorům těchto dotovaných cen, firmám Astellas, Pfizer a Medetron Zlín patří náš dík.

Závěrečné hodnocení XVI. ročníku Praktické urogynekologie budiž ponecháno účastníkům a lékařské veřejnosti. Jak konstatovali členové výboru Urogynekologické společnosti, odborná úroveň výrazně vzrostla. Zájem o akci je obrovský, a tak bohužel nebylo možno vyhovět zájemcům, kteří se nepřihlásili v termínu. To bylo snad jediné negativum konference. Všem těmto kolegům se omlouváme a prosíme je, aby se příště přihlásili včas. Vítáme stále hojnější přítomnost urologů a jejich aktivní účast.

Za organizátory z mělnické gynekologie přeji kolegům všechno dobré v novém roce 2008 a těším se na shledanou na konferenci Praktická urogynekologie XVII., která se bude konat 4. prosince 2008!

MUDr. Jan Zmrhal, CSc.

Gynekologicko-porodnické oddělení NsP Mělník


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se