III. Diagnostika


Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2013; 17(Supplementum): 13-14
Kategorie: 22. česká urogynekologie 2013: sborník abstrakt

Koordinátoři: prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., doc. MUDr. Jaromír Mašata, CSc., MUDr. Lukáš Horčička

12. MRI generovaný prostorový model pánevního dna

Krofta L, Valdmanová L, Jansová M, Krčmář M, Grohregin K, Feyereisl J, Hynčík L

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 4-Podolí

Vaginálně vedený porod představuje jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj dysfunkce pánevního dna. Mezi cílové tkáně, které jsou v průběhu vaginálního porodu výrazně zatížené, náleží endopelvická fascie, komplex příčně pruhovaných svalů musculi levatoris a příslušné inervující struktury. Cílem práce je demonstrace prostorového modelu kostěné pánve a demonstrace jednotlivých oddílů levátoru u žen bez anamnézy vaginálního porodu a po vaginálním porodu.

MRI (3T) vyšetření 5 žen v axiální, sagitální a koronální rovině, síla řezu 4 mm. V jednom případě se jednalo o vyšetření asymptomatické ženy bez anamnézy vaginálního porodu. Zbylé 4 ženy byly symptomatické s údajem jednoho vaginálního porodu v anamnéze. Axiální MRI řezy byly importovány do počítačového programu 3D slicer s následným vygenerováním 3D-modelu. Prostorový model generovaný na bázi MRI řezů umožní demonstrovat vztah jednotlivých oddílů levátorového komplexu a okolních orgánů pánevního dna. U symptomatických žen lze pozorovat širokou škálu morfologických změn svalového komplexu.

13. Souvislost fasciálního a svalového traumatu zobrazená pomocí nukleární magnetické rezonance

Krčmář M, Krofta L, Grohregin K, Feyereisl J

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 4-Podolí

Ačkoli vliv svalového traumatu pánevního dna na pozdější výskyt pánevních dysfunkcí je dostatečně dlouho znám, dosud méně se ví o vlivu poškození fasciální komponenty na vznik tohoto problému. Vzhledem k prioritnímu postavení magnetické rezonance jsme se rozhodli vyšetřit tímto způsobem soubor 99 symptomatických primipar po vaginálním porodu referovaných na naše pracoviště. Pacientky podstoupily rutinní urogynekologické vyšetření včetně POP-Q stagingu, 4D-pánevní ultrazvuk a vyšetření pomocí 1,5T-rezonance ve všech 3 rovinách. Získané sekvence byly podrobeny detailní analýze s cílem popsat morfologii svalově-fasciálního traumatizmu, jeho obraz a faktory, které jej mohou vyvolat. Mezi jiným bylo zjištěno, že koexistence obou druhů poškození výrazně zvyšuje šanci pro následný rozvoj sestupu pánevních orgánů. Rovněž incidence obou těchto fenoménů byla ve sledovaném souboru velmi vysoká. Zároveň byly identifikovány některé možné rizikové faktory.

14. Možnosti diagnostiky funkce uretry

Gojiš O, Zmrhal J, Kučera E

Gynekologicko-porodnická klinika 3. LF UK Praha

V souhrnné prezentaci autoři popisují poznatky z fyziologie, patofyziologie a anatomické stavby ženské močové trubice. Je připomenut embryonální vývoj a z vlastního materiálu demonstrovány histologické nálezy na uretře v různých obdobích života ženy od novorozeneckého věku až po období postmenopauzální. Zvláštní zřetel je věnován cévnímu zásobení v různých věkových periodách.

Metodami klasické urodynamiky – profilometrie perfuzní Heidenreichovou metodou – v souboru více než 1 200 vyšetřených za delší časové období za standardních podmínek autoři ověřili známá fakta, a sice signifikantně nižší (P 0,02) hodnoty uzavíracího tlaku a funkční délky (P 0,25) u stresově inkontinentních žen. Velký rozptyl naměřených hodnot poněkud diskretuje získané údaje. Validnější se zdá být porovnání hodnot PTR (pressure transmission ratio), signifikantně nižší (P 0,01) u stresově inkontinentních žen. Maximum tlakového přenosu je při tom v distálních partiích uretry, a to jak u kontinentních, tak i inkontinentních žen. Po vzoru známé Edwardsovy formule byly sledovány v závislosti na věku žen hodnoty uzavíracího tlaku P = 174–1,9x (cm H2O) a funkční délky FUL = 45,8–0,33x (mm), kde x je věk vyšetřených kontinentních žen. I zde rozptyl hodnot snižuje validitu získaných závislosti (P 0,05). Autoři zdůrazňují podíl cévního faktoru a estrogenizace močové trubice na její uzávěrové schopnosti, což je již mimo diagnostické možnosti metodami klasické urodynamiky. Na jiném místě publikovali možnosti ultrazvukového vyšetření močové trubice (Doppler periuretria), jehož metodiku dále upřesňují. Jinou možností k poznání uretrální funkce je stanovení estrogenových receporů popřípadě rozšíření metod farmakologických testů.


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se