Aktuální informace o epidemiologii gynekologických malignit v ČR: predikce vývoje a přežití pacientek


Recent trends in epidemiology of gynecological malignancies in Czech Republic: prediction of progress and patients' survival

The paper presents up-to-date information on recent trends in epidemiology of gynecological cancers in the Czech Republic and patients' survival. Gynecological malignancies are very heterogeneous group from epidemiological point of view and significantly contribute to the total cancer burden in the Czech population. Epidemiology of gynecological cancers in the Czech Republic, based on data from the Czech National Cancer Registry, is compared with international data and individual diagnoses are assessed in this context.

Key words:
gynecological malignancies – incidence – Czech National Cancer Registry (CNCR)


Autoři: Ladislav Dušek 1;  Denisa Malúšková 1;  Jan Mužík 1;  Jakub Gregor 1;  Jitka Abrahámová 2
Působiště autorů: Institut biostatistiky a analýz LF MU, Brno 1;  Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha 2
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2014; 18(1): 11-18
Kategorie: Onkogynekologie: Přehledový článek

Souhrn

Článek přináší aktuální informace o trendech v oblasti epidemiologie gynekologických nádorů v české populaci a přežití pacientek. Gynekologické malignity představují epidemiologicky velmi heterogenní skupinu a podílejí se významnou měrou na celkové incidenci malignit v populaci ČR. Epidemiologická situace v ČR, jejíž vyhodnocení je založeno na datech shromážděných v Národním onkologickém registru, je srovnána s mezinárodními daty a vyhodnocena v tomto kontextu pro jednotlivé onkogynekologické diagnózy.

Klíčová slova:
incidence – gynekologické nádory – Národní onkologický registr (NOR)

Úvod

Cílem tohoto článku je doložit epidemiologické trendy u gynekologických nádorů v české populaci. Gynekologické malignity představují epidemiologicky velmi heterogenní skupinu, která zahrnuje časté onkologické diagnózy (ZN těla děložního, ZN vaječníku, ZN hrdla děložního, nádory in situ hrdla děložního), i nádory v naší geografické oblasti málo četné (ZN vulvy, ZN pochvy – vaginy, ZN dělohy – část NS, nádory in situ a jiných neurčených pohlavních orgánů, ZN jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů).

Gynekologické malignity významně přispívají k celkové incidenci malignit v české populaci, což potvrzují i mezinárodní srovnání (ČR vykazuje v Evropě 4. nejvyšší incidenci nádorů těla děložního u žen, 13. nejvyšší incidenci u hrdla děložního a 14. nejvyšší incidenci u nádoru vaječníku, v mortalitě těchto nádorů vykazujeme u žen 10. nejvyšší hodnotu u nádorů vaječníku v Evropě [1]).

Jelikož je rozsah tohoto článku omezený, odkazujeme čtenáře pro další informace na internetový portál, který se dlouhodobě touto problematikou zabývá a na němž je k dispozici analytický software umožňující interaktivní prohlížení dostupných populačních dat nad databází NOR ( [2]).

Národní onkologický registr ČR jako hlavní zdroj dat

Velmi kvalitní datový základ pro analýzy epidemiologie nádorů poskytuje Národní onkologický registr ČR (NOR), který je monitorovanou epidemiologickou databází se 100% pokrytím české populace [3,4]. Data NOR jsou validována, kontrolována a kompletována s využitím dalších populačních a demografických databází a z tohoto důvodu jsou k dispozici údaje vždy s určitým časovým zpožděním. Poslední validované údaje máme za rok 2010. Celkem je v databázi NOR za období 1977–2010 obsaženo 172 205 záznamů o gynekologických nádorech (z toho 135 509 hlášených zhoubných nádorů), z toho 51 235 ZN těla děložního (C54), 37 175 ZN hrdla děložního (C53), 35 936 ZN vaječníku (C56), 34 445 nádorů in situ hrdla děložního (D06), 5 792 ZN vulvy (C51), 2 251 nádorů in situ jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (D07), 2 529 ZN jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (C57), 1 770 ZN pochvy – vaginy (C52), 1072 ZN dělohy – část NS (C55). Souhrnný přehled zastoupení hlavních diagnóz zhoubných nádorů u žen přináší graf 1.

Incidence novotvarů u žen v ČR s vyznačením hlavních gynekologických malignit (období 2006–2010)
Graf 1. Incidence novotvarů u žen v ČR s vyznačením hlavních gynekologických malignit (období 2006–2010)

Shrnutí základních epidemiologických trendů

Číselný přehled hlavních epidemiologických charakteristik vybraných malignit shrnuje tab. 1, časové trendy v incidenci a mortalitě nejčastějších gynekologických zhoubných nádorů zobrazuje graf 2. Dle posledních dostupných dat NOR bylo v r. 2010 nově diagnostikováno 6 735 gynekologických záznamů (z toho 4 352 zhoubných nádorů), a podle téhož zdroje 1 739 pacientek na tato onemocnění zemřelo (z toho 1 721 na zhoubné onemocnění). Incidence všech gynekologických nádorů (zahrnuto i D06, D07) vzrostla od r. 2000 o 13,6 %, mortalita byla ve stejném období klesající (-12,1 %). Prevalence gynekologických nádorů dosáhla v roce 2010 hodnoty 87 232 žen (prevalence zhoubných gynekologických nádorů 52 804 žen).

Tab. 1. Přehled epidemiologie gynekologických zhoubných nádorů u žen v ČR
Přehled epidemiologie gynekologických zhoubných nádorů u žen v ČR

Trend incidence a mortality gynekologických zhoubných nádorů v ČR
Graf 2. Trend incidence a mortality gynekologických zhoubných nádorů v ČR

Data NOR tedy nepochybně dokládají vysoký podíl gynekologických nádorů na celkové onkologické zátěži české populace, tyto záznamy tvoří více než 9,2 % databáze NOR ČR. Vysokou populační zátěž zhoubnými nádory lze vyjádřit i formou kumulativního rizika, resp. celoživotního rizika onemocnění. I tyto výpočty vedou u české populace k vysokým hodnotám, kumulativní riziko vzniku jakéhokoli zhoubného nádoru u žen ve věku 0–79 let je 32,6% (tab. 2). Kumulativní riziko u žen cíleně vztahujeme k věkovému intervalu 0–79 let, neboť střední délka života žen v české populaci je 79,9 roku [5]. Tab. 2 dále dokumentuje, že sledované gynekologické malignity se v ČR významně podílejí na celkovém sumárním riziku onemocnění zhoubnými nádory i u žen starších než 65 let.

Tab. 2. Kumulativní riziko vzniku nádorového onemocnění v české populaci
Kumulativní riziko vzniku nádorového onemocnění v české populaci

Závažnou skutečností v České republice je dlouhodobě nepříznivý poměr stadií onemocnění u nově diagnostikovaných pacientek. Z grafu 3 například vyplývá, že v ČR je více než 50 % pacientek se ZN vaječníku diagnostikováno v klinickém stadiu 3 nebo vyšším. Tento fakt významně zhoršuje celkovou prognózu pacientek a dosažitelné výsledky léčby. Tato nepříznivá situace se navíc v čase nijak nelepší a ani poslední dostupná data z roku 2010 nenaznačují pozitivní trend.

Trend záchytu klinických stadií u gynekologických zhoubných nádorů v ČR
Graf 3. Trend záchytu klinických stadií u gynekologických zhoubných nádorů v ČR

Aktuální data o přežití českých pacientek s gynekologickými nádory

Růst incidence u většiny nádorových onemocnění naštěstí není v ČR provázen stejným vývojem mortality, naopak mortalita je u většiny sledovaných diagnóz dlouhodobě stabilizována nebo dokonce začíná klesat. Avšak rostoucí incidence a stabilizovaná mortalita vedou ve svém důsledku k nárůstu prevalence nemocných. Cenou za úspěch v podobě stabilizované či klesající mortality tak je vyšší prevalence onemocnění a větší zátěž zdravotnického systému, který musí zabezpečit péči o více žijících pacientek. Tento fakt se nezbytně promítá do predikcí epidemiologické a léčebné zátěže, které každoročně na bázi dat NOR publikuje Česká onkologická společnost (viz www.linkos.cz). Ukázky takových predikcí pro tři nejčastější gynekologické malignity přináší tab. 3.

Tab. 3. Predikce počtu pacientek s gynekologickými malignitami v roce 2014
Predikce počtu pacientek s gynekologickými malignitami v roce 2014
Zdroj: Májek et al. Číselné podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii – analýza dostupných populačních dat a predikce pro rok 2014.

Pozitivní vývoj populační mortality je úzce spjat s prodlužujícím se absolutním i relativním přežitím českých onkologických pacientů ([6]; základní přehled publikovaných hodnot přežití je uveden na grafech 4 a 5). Tento pozitivní vývoj se rovněž týká pacientek s gynekologickými malignitami, což potvrzují dvě nejnovější studie. Jedná se o studii českých autorů mapující vývoj přežití onkologických pacientů v čase dle klinických stadií [7] a mezinárodní studii EUROCARE-5 publikovanou v časopise Lancet Oncology [8]. Projekt EUROCARE-5 byl zaměřen pouze na vybrané malignity, takže z gynekologických nádorů zde najdeme data o přežití pacientek se zhoubnými nádory vaječníku. Avšak obě studie vyšly z validovaných dat NOR a ve výsledku dosáhly vysoké shody publikovaných hodnot přežití (ukázka u vybraných diagnóz v tab. 4). Studii EUROCARE-5 tak můžeme považovat za mezinárodní verifikaci publikovaných národních dat o přežití onkologických pacientů.

Přežití pacientů se zhoubnými novotvary v ČR (období 2005–2009)
Graf 4. Přežití pacientů se zhoubnými novotvary v ČR (období 2005–2009)

Přežití pacientů se zhoubnými novotvary podle klinických stadií (období 2005–2009)
Graf 5. Přežití pacientů se zhoubnými novotvary podle klinických stadií (období 2005–2009)

Tab. 4. Srovnání 5letého relativního přežití u onkologických pacientů v České republice (období 2005–2008 [7]) se studií EUROCARE-5 (období 2000–2007 [8])
Srovnání 5letého relativního přežití u onkologických pacientů v České republice (období 2005–2008 [7]) se studií EUROCARE-5 (období 2000–2007 [8])
* ZN tlustého střeva a konečníku hodnoceny dohromady ** hematoonkologické diagnózy nehodnoceny

Obě zmíněné práce přinášejí pozitivní zprávy o zlepšujících se výsledcích onkologické péče v ČR. Jak je patrné z tabulkových přehledů studie EUROCARE-5 pro zhoubné nádory vaječníku (tab. 5–7), Česká republika dosahuje hodnot přežití, které jsou velmi blízké evropskému průměru a vyšší než výsledky reportované řadou vyspělých evropských zemí (např. Dánsko, Velká Británie, Irsko). Autoři studie EUROCARE-5 rovněž explicitně zmínili ČR jako příklad země, v níž se velmi významně zlepšuje přežití onkologických pacientů v čase. Důsledkem tohoto vývoje je prokázaný fakt, že výsledky přežití dosahovaného v ČR převyšují výsledky většiny východoevropských zemí (tab. 6). Statisticky velmi významné prodlužování dosahovaného přežití českých onkologických pacientek v čase dokládá pro tři vybrané diagnózy i tab. 8.

Tab. 5. Pětileté relativní přežití pacientek se ZN vaječníku v jednotlivých částech Evropy [8]
Pětileté relativní přežití pacientek se ZN vaječníku v jednotlivých částech Evropy [8]

Tab. 6. Pětileté relativní přežití pacientek se ZN vaječníku ve východní Evropě [8]
Pětileté relativní přežití pacientek se ZN vaječníku ve východní Evropě [8]

Tab. 7. Pětileté relativní přežití pacientek se ZN vaječníku v evropských zemích [8]
Pětileté relativní přežití pacientek se ZN vaječníku v evropských zemích [8]

Tab. 8. Vývoj 5letého relativního přežití pacientek s gynekologickými malignitami v čase
Vývoj 5letého relativního přežití pacientek s gynekologickými malignitami v čase
* Hodnoty pro stadium 4 nejsou v období 1990-1994 srovnatelné z důvodu změn v klasifikaci nádorů C53 a C54. 1 Kohortní analýza pacientů diagnostikovaných v daném časovém období. 2Analýza periody zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientů diagnostikovaných v recentním období. 3Hodnocení dle záznamů NOR ČR: všichni onkologičtí pacienti s danou diagnózou 4 Hodnocení dle záznamů NOR ČR: onkologičtí pacienti se zaznamenanou protinádorovou léčbou

Poděkování

Audit populačních onkologických dat ČR je podpořen projektem Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání v lékařských a příbuzných medicínských oborech, reg. č. projektu CZ1.07/2.4.00/31.0020, který je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky.

Doručeno do redakce dne 18. února 2014

doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

dusek@iba.muni.cz

Mgr. Denisa Malúšková

RNDr. Jan Mužík, Ph.D.

Mgr. Jakub Gregor, Ph.D

Institut biostatistiky a analýz LF MU, Brno

www.iba.muni.cz

prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.

www.ftn.cz


Zdroje

1. Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M et al. GLOBOCAN 2012 v1.0: Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [Internet]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; 2013. Dostupné z WWW: <http://globocan.iarc.fr, accessed on 30/1/2014>.

2. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, 2005, [cit. 4. 9. 2012]. Dostupné z WWW: <http://www.svod.cz>. Verze 7.0 [2007]. ISSN 1802–8861.

3. Dušek L, Žaloudík J, Indrák K. Informační zázemí pro využití onkologických populačních dat v ČR. Klin Onkol 2007; 20(Suppl 1): 52–196.

4. ÚZIS ČR 2012. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Národní zdravotnický informační systém (NZIS), Národní onkologický registr (NOR), [cit. 2. 9. 2012]. Dostupné z WWW: <http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor>.

5. ČSÚ 2008. Demografická příručka 2007. Český statistický úřad: Praha 2008. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/4032–08–2007>.

6. Dušek L (ed). Czech Cancer Care in Numbers 2008–2009. Grada Publishing: Praha 2009. ISBN 978–80–247–3244–2.

7. Pavlík T, Májek O, Büchler T et al. Trends in stage-specific population-based survival of cancer patients in the Czech Republic in the period 2000–2008. Cancer Epidemiol 2013. Dostupné z DOI:< http://doi: 10.1016/j.canep.2013.11.002>. [Epub ahead of print].

8. De Angelis R, Sant M, Coleman MP et al (EUROCARE-5 Working Group). Cancer survival in Europe 1999–2007 by country and age: results of EUROCARE-5- a population-based study. Lancet Oncol 2014; 15(1): 23–34. Dostupné z DOI: <http://doi:10.1016/S1470–2045(13)70546–1>.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Článek Editorial
Článek Recenze

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 1

2014 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se