Predikce psychologického distresu po primární onkologické léčbě u přeživších starších žen s karcinomem prsu: retrospektivní studie


Autoři: Kateřina Skřivanová 1;  Tomáš Svěrák 4;  Dagmar Brančiková 2;  Jiří Jarkovský 3;  Klára Benešová 3;  Ľubomíra Anderková 4;  Nela Elfmarková 4;  Hana Peterková 1;  Marcela Bendová 5;  Luboš Minář 5;  Eva Holoubková 1;  Jan Nedvěd 1;  Markéta Protivánková 2;  Ladislav Dušek 3
Působiště autorů: Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Brno 1;  Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FNB 2;  IBA LF MU Brno 3;  LF MU Brno, CEITEC, Masaryk University (CEITEC MU) 4;  Gynekologicko-Porodnická klinika LF MU a FNB 5
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2015; 19(4): 210-218
Kategorie: Onkogynekologie: Původní článek

Souhrn

Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.

Klíčová slova:
C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie


Zdroje

1. The National Comprehensive Cancer Network. Distress Management Clinical Practise Guidelines in Oncology. Version 2.2013, 2014. Dostupné z WWW: <http://www.nccn.org/professionals/physician_gls/f_guidelines.asp>.

2. Ridner SH. Psychological distress: concept analysis. J Adv Nurs 2004; 45(5): 536–545.

3. Donovan-Kicken E, Cauglin EP. Breast cancer patients’ avoidance and psychological distress: The mediating role of coping. J Health Psychol 2011; 16(4): 596–606. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1177/1359105310383605>.

4. Deimling GT, Kahana B, Bowman KF et al. Cancer survivorship and psychological distress in later life. Psycho-Oncology 2000; 11(6): 479–494. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pon.614>.

5. Kendler KS, Gardner M, Gatz NL et al. The sources of co-morbidity between major depression and generalized anxiety disorder in a Swedish national twin sample. Psychol Med 2007; 37(3): 453–462.

6. Aaronson NK, Mattioli V, Minton O et al. Beyond treatment: Psychosocial and Behavioral issues in cancer survivorship research and practice. EJC Suppl 2014; 12(1): 54–64.

7. Bleiker EM, Pouwer F, van der Ploeg HM et al. Psychological distress two years after diagnosis of breast cancer: frequency and prediction. Patient Educ Couns 2000; 40(3): 209–217.

8. Ando N, Iwamitsu Y, Kuranami M et al. Predictors of psychological distress after diagnosis in breast cancer patients and patients with benign breast problems. Psychosomatics 2011; 52(1): 56–64. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.psym.2010.11.012>.

9. Kiecolt-Glaser JK, Preacher JK, MacCallum RC et al. Chronic stress and age-related increases in the proinflammatory cytokine IL-6. Proc Natl Acad Sci U.S.A. 2003; 100(15): 9090–9095.

10. Miller GE, Chen E, Sze J et al. A functional genomic fingerprint of chronic stress in humans: blunted glucocorticoid and increased NF-kappaB signaling. Biol Psychiatry 2008; 64(4): 266–272.

11. Ranjit N, Diez-Roux AV, Shea S et al. Socioeconomic position race/ethnicity and inflammation in the multi-ethnic study of atherosclerosis. Circulation 2007; 116(21): 2383–2390.

12. Coussens LM, Werb Z. Inflammation and cancer. Nature 2002; 420(6917): 860–867.

13. Eccles R. Understanding the symptoms of the common cold and influenza. Lancet Infect Dis 2005; 5(11): 718–725.

14. Jehn CF, Kuehnhardt D, Bartholomae A et al. Biomarkers of depression in cancer patients. Cancer 2006; 107(11): 2723–2729.

15. Musselman DL, Miller AH, Porter MR et al. Higher than normal plasma interleukin-6 concentrations in cancer patients with depression: preliminary findings. Am J Psychiatry 2001; 158(8): 1252–1257.

16. Bower JE, Ganz PA, Irwin MR et al Inflammation and behavioral symptoms after breast cancer treatment: do fatigue, depression, and sleep disturbance share a common underlying mechanism? J Clin Oncol 2011; 29(26): 3517–3522.

17. Alfano CM, Imayama I, Neuhouser LM et al. Fatigue, Inflammation, and Omega-3 and Omega-6 Fatty Acid Intake Among breast Cancer Survivors. J Clin Oncol 2012; 30(12): 1280–1287. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1200/JCO.2011.36.4109>.

18. Skřivanová K, Brančíková D, Bendová M et al. Evaluating Disease and Patient Characteristics which Predict (Retrospectively) Changes in Quality of Life after Breast Cancer Diagnosis and Treatment. Psycho-Oncology 2014; 23(Suppl 3): 396–397.

19. Janke W, Erdmannova G. Strategies for stress coping [questionnaire in Czech]. Testcentrum: Praha 2003. ISBN 80‐86471‐24‐1.

20. Costa PT, McCrae RR. Revised NEO Personality Inventory (NEO-PI-R) and NEO Five-Factor Inventory (NEO-FFI) professional manual. Psychological Assessment Resources: Odessa (FL) 1992.

21. Hřebíčková M, Urbánek T. NEO-FFI according Costa PT and McCrae RR. Testcentrum: Praha 2001.

22. Zung WK. A Rating Instrument for Anxiety Disorders. 12(6): Psychosomatics 1971; 12(6): 371–379.

23. Degoratis LR, Savitz KL. The SCL–90–R and Brief Symptom Inventory (BSI) in primary care. In: Maruish ME. Handbook of psychological assessment in primary care settings. Lawrence Erlbaum Associates Publishers: Mahwah, US 2000. ISBN 978–0805829990.

24. Filip V. Praktický manuál psychiatrických posuzovacích stupnic. Psychiatrické centrum: Praha 1997. ISBN 80–85121–06–9.

25. Bieščad M, Szeliga P. Overenie konštruktovej validity sebaposudzovacej škály Symptom Checklist-90 (SCL-90). Československá psychologie 2005; 49(4): 342–356.

26. Pepys MB, Hirschfield GM. C-reactive protein: a critical update. J Clin Invest 2003; 111(12): 1805–1812

27. Henselmans I, Helgeson VS, Seltman H et al. Identification and prediction of distress trajectories in the first year after a breast cancer diagnosis. Health Psychol 2010; 29(2): 160–168. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1037/a0017806>.

28. McCorry NK, Dempster M, Quinn J et al. Illness perception clusters at diagnosis predict psychological distress among women with breast cancer at 6 months post diagnosis. Psychooncology 2013; 22(3): 692–698. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pon.3054>.

29. Golden-Kreutz DM, Andersen BL. Depressive symptoms after breast cancer surgery: relationships with global, cancer-related, and life event stress. Psychooncology 2004; 13(3): 211–220.

30. Den Oudsten BL, Van Heck GL, Van der Steeg AF et al. Predictors of depressive symptoms 12 months after surgical treatment of early‐stage breast cancer. Psychooncology 2009; 18(11): 1230–1237.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 4

2015 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se