Hvězda světové gynekologie v Praze.
Rozhovor s profesorem Nickem Panayem bývalým předsedou Britské menopauzální společnosti a významný představitelem Mezinárodní menopauzální společnosti.


Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2016; 20(2): 72-73
Kategorie: Rozhovor

Jste bývalý předseda Britské menopauzální společnosti a významný představitel Mezinárodní Menopauzální Společnosti (IMS). Co Vás vedlo k zájmu o klimakterickou medicínu?

S prodlužující se délkou lidského života je a bude stále více vnímán vliv menopauzy na kvalitu života a dlouhodobý zdravotní stav ženy. Nejde jen o samotné ovlivnění kvality života ženy, ale i o vliv na společnost jako celek, navíc s dopadem na ekonomiku – například snížení pracovního výkonu a produktivity (v souvislosti s větším množstvím žen v produktivním věku v menopauze).

Podle mého názoru není stále klimakterické medicíně věnována náležitá péče a pozornost, jakou by si zasloužila, a to ani v rámci medicíny, i proto mnoho žen trpí zbytečně. Proto je tedy velká poptávka po stále větším počtu zdravotnického personálu, který by se této problematice věnoval jak z hlediska klinického výzkumu, tak vzdělávacích programů. A právě uvědomění si této rostoucí potřeby ve společnosti i v medicíně mě vedlo k zájmu o klimakterickou medicínu.

Klimakterická medicína, a zejména hormonální substituční terapie byla v České republice významně poškozena dezinformacemi o výsledcích studie WHI na začátku tohoto tisíciletí. Bylo to ve Velké Británii stejné a jaké cesty, myslíte, že vedou k obnovení důvěry pacientek i lékařů v léčbu estrogenního deficitu?

Podle mého názoru existuje šest akčních bodů, které jsou nutné k úplnému obnovení důvěry žen a lékařů pro dosažení optimální terapie menopauzy. Uvedeny jsou v našich doporučeních Mezinárodní menopauzální společnosti z roku 2016, které se týkají žen středního věku a hormonální terapie menopauzy, a já si je dovolím na tomto místě připomenout. Tyto okruhy zahrnují všechny strany zainteresované na tomto problému – zdravotní instituce, lékaře, média, farmaceutický průmysl, výzkum i samotné menopauzální ženy.

  1. Lékařská pracoviště a regulační orgány musí podporovat změnu politiky, přístupu k menopauze a hormonální terapii menopauzy.
  2. Lékaři musí usilovat o rozšíření svého vzdělávání a připravovat školení pro lékaře a zdravotnický personál s cílem optimalizovat terapii menopauzy.
  3. Média musí informovat o přínosech i rizicích objektivně a uvádět na pravou míru dezinformace, které se mohou ve veřejnosti objevit.
  4. Farmaceutický průmysl musí vyvíjet náležité úsilí v oblasti výzkumu a vývoje nových léčivých prostředků a nových léčebných postupů.
  5. Menopauzální žena se musí aktivně zapojit do řešení svých problémů a být přesvědčena a mít důvěru v možnosti udržení dobrého zdraví v menopauze. Musí jí být zajištěn lepší přístup k informacím, které jí umožňujícím informovanou objektivní volbu.
  6. Hormonální terapie se musí zaměřit na reflektování interpersonální specifik, tedy brát v potaz i případné rizikové profily léčených žen tak, aby se maximalizovaly výhody a minimalizovaly nepříznivé vedlejší účinky léčby.

Domnívám se, že správnou cestou je komplexní přístup a při medikaci individualizace dávky i aplikační cesty. Doufám, že se nemýlím. Jak to cítíte Vy?

Naprosto souhlasím. Žádné dvě ženy nejsou stejné. Každá pacientka má při léčbě menopauzy individuální potřeby, individuální je i typ léčby, dávka, délka a také způsob podávání léčby. Pouze prostřednictvím personalizované medicíny můžeme maximalizovat výhody a minimalizovat nežádoucí účinky a rizika, jak jsem poznamenal již dříve.

Pacientky v obavách před hormony hledají léčbu v oblasti potravinových doplňků. Často jsou zklamány nízkou účinností při vysoké ceně. Nicméně rozdíly jsou obrovské. Vždyť i jen zdroje jsou mnohé – červený jetel, chmel, ploštičník, sója, včelí produkty a podobně. Jak radíte svým pacientkám při výběru v této oblasti?

Role alternativní terapie v řešení menopauzy zůstává kontroverzní, a to jak při symptomatické léčbě, tak pro zamezení dlouhodobých komplikací. Názory jsou obvykle polarizované mezi zastánce a odpůrce, čímž se stěžuje racionální diskuse. Základním problémem většiny doplňků stravy je, že jejich účinnost a bezpečnost nebyla řádně dokumentována ani potvrzena ve vědeckých studiích. Dle mého názoru je však velmi důležité ženám, které se chtějí vyhnout užívání hormonů, protože je mají kontraindikovány nebo je nemohou užívat pro vedlejší účinky, nabídnout alternativu k hormonální terapii. Pokud bych měl osobně doporučit alternativu k hormonální terapii, tak jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby to byl přípravek s prověřenou účinností a bezpečností na základě klinických studií. Sójové extrakty, izoflavony z červeného jetele a produkty z ploštičníku hroznatého byly sice prověřovány ve značném množství vědeckých výzkumů, ale ty jsou rozdílné kvality. Jedním z přípravků, které doporučuji je DT56a (Femarelle), což je fytoSERM získaný z fermentované sóji, DT56a se opírá o vědecké poznatky a klinické studie potvrzující jeho účinnost a bezpečnost.

Na podzim letošní roku hostí Praha světový kongres Mezinárodní menopauzální společnosti. Přál bych si, aby účast lékařů ze střední Evropy byla nezanedbatelná. Co Vy osobně – jako významný muž klimakterické medicíny – považujete za největší motivaci k účasti na této akci?

Největší motivací k účasti na kongresu je pro mě příležitost potkat „staré“ a nové kolegy z oboru a využít možnosti výměny informací, které jsou v popředí zájmu ve výzkumu a vývoji v oblasti klimakterické medicíny. Je to mimo jiné také skvělá příležitost pro naše mladé kolegy, kteří mohou na světovém fóru prezentovat dosažené výsledky a data z vlastních výzkumů, a tak se etablovat do světové obce odborníků na klimakterickou medicínu. To je velmi důležité pro zajištění další existence a rozvoje klimakterické medicíny jako samostatného oboru. Jako zástupce a bývalý předseda Mezinárodního menopauzální společnosti věřím, že pražský kongres bude příležitostí pro upevnění vztahů s našimi kolegy z České menopauzální a andropauzální společnosti.

Vážený pane profesore, děkuji, že jste si našel čas na rozhovor pro časopis Praktická gynekologie a těším se na shledanou v Praze.

Jsem si jist, že bude kongres IMS v Praze podnětný a úspěšný a srdečně zvu všechny lékařky a lékaře, které zajímá obor klimakterická medicína, ve dnech 28. 9. – 1. 10. 2016 do Prahy.

Rozhovor vedl a na kongres Vás zve docent Tomáš Fait, předseda České menopauzální společnosti. Rozhovor byl pro větší pohodlí čtenářů přeložen z angličtiny, v níž proběhl.

Doručeno do redakce 3. 6. 2016




Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 2

2016 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se